Období od 11. století do třicetileté války
Od počátku 11. století se střetávají v Lužici mocenské zájmy německého, polského a českého státu. Konflikt mezi polským králem
Boleslavem Chrabrým a Jindřichem II. (od 1003) skončil v Budyšíně, kterým
bylo Budyšínsko připojeno jako říšské léno k Polsku. Po Boleslavově smrti a rozkladu centrální moci v
Polsku bylo Budyšínsko od roku 1033 opět
císařovo. V roce 1076 dostal lénem část území pozdější Horní Lužice a část Dolní Lužice (Východní
Marku) český kníže a posléze král Vratislav II., jemuž se ji však
nepodařilo do roku 1081/86 ovládnout. Znovu bylo území pozdější Horní Lužice připojeno k
Českému státu až za Soběslava I. roku 1136 (až do roku 1253). Nedlouho
poté (v roce 1268) došlo také poprvé k oddělení Zhořelecka od
Budyšínska, které se pak až do konce 14. století vyvíjelo samostatně.
Dolní lužice byla v 11. - 12. století získána saskými Wettiny (podstatná část -
Východní marka čili Ostmark v roce 1031), od roku 1303/04 patřila
Askáncům, kteří již předtím v roce 1253 vyženili s věnem české
princezny Beatrix (Boženy) Budyšínsko a Zhořelecko.
Po vymření
braniborských Askánců získali území v Lužici postupně Lucemburkové:
roku 1319 Budyšínsko, 1329 Zhořelecko a 1346 Lubań, které spolu s dříve
českým Žitavskem vytvořily jednotný územní celek, který je pak znám od
roku 1410 pod názvem Horní
Lužice. V letech 1348 a 1364-1368 byla přikoupena Karlem IV. k České
koruně Dolní Lužice
(trvale 1373), již roku 1356 začleněná do rámce Zemí České koruny a do
čela markrabství byl postaven fojt, od počátku 16. století byli jmenováni
fojtové dva.
Významné postavení v rámci lužice
mělo Šestiměstí.
Dolnolužické markrabství bylo v roce 1445/62
trvale ochuzeno o Chotěbuz s širším okolím (území získal braniborský
kurfiřt). V letech 1469-1490 držel obě lužice spolu se
Slezskem a Moravou) jako korunovaný český král Matyáš Korvín. Po jeho
smrti znovu tvořily součást Zemí České koruny.
Zpravodajství
- Lapidárium - Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století expozice Historického muzea Národního muzea
Prostor: Lapidárium, Výstaviště 422, Praha 7 (v areálu Pražského Výstaviště)
Expozice Lapidária Národního muzea, nazvaná "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století", seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s užitím a zpracováním hornin využívaných pro kamenosochařské práce a s péčí o poškozené kamenné artefakty.
V dalších sálech prezentuje v chronologickém sledu od konce 11. do konce 19. století památky pocházející z rukou obyčejných i vynikajících kameníků a průměrných i nejlepších sochařů. Nalezneme tu architektonické články prosté i náročně ...
- Lapidárium - Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století Expozice Lapidária Národního muzea, nazvaná "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století", seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s... | Praha 7 - (2009-01-02 - 2011-01-31)
- Hrad Pernštejn a Morava v časech třicetileté války Státní hrad Pernštejn nabízí návštěvníkům v letní sezóně zbrusu novou výstavu, přibližující temné časy třicetileté války. Výstava se zaměřuje na historickou osobnost hraběte Kryštofa Pavla z Liechtensteinu-Castelkornu, nejvyššího hofmistra Albrechta z Valdštejna.Hrabě Kryštof Pavel z Liechtensteinu-Castelkornu pocházel ze starobylého jihotyrolského rodu, který již od 15. století působil ve vysokých funkcích na dvorech habsburských císařů. Kryštof Pavel se na [...]
- Plyn od ČEZ si za měsíc objednalo skoro 11.000 domácností Praha - Energetická skupina ČEZ získala za měsíc od zahájení nabídky plynu domácnostem 10.719 zákazníků, sdělil dnes ČTK mluvčí firmy Ladislav Kříž. O plyn od společnosti ČEZ je největší zájem v západních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Zvyšuje se také v Praze a na jihu Čech, doplnil.