Vídeňského kongresu

Možná hledáte: Vídeňský kongres (1515). Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819.

Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv. Kongres se konal od 1. října 1814 do 9. června 1815 ve Vídni pod řízením rakouského císaře, uherského a českého krále Františka I., který byl zastoupen ministrem zahraničí Metternichem. Pro svůj průběh do března 1815 je nazýván také tančící kongres.

Zástupci evropských zemí

Účastníci kongresu

Myšlenky kongresu

Hlavní myšlenky, ke kterým byl kongres veden:

Územní změny

Největší územní změny zaznamenaly vítězné mocnosti (Rakousko, Rusko, Prusko)

Změnit se však muselo i Napoleonem rozvrácené Německo. Vídeňský kongres zde vytvořil Německý spolek (volné soustátí 39 malých zemí včetně Pruska, Rakouska i Čech a Moravy)

Povýšení zemí

Na vídeňském kongresu byly také jako odměna a uznání za účast v protifrancouzké koalici (od r. 1813) povýšeny některé země:

Dále bylo na kongresu potvrzeno povýšení těchto zemí, provedené Napoleonovem:

Svatá aliance

Svatá aliance bylo spojenectví Ruska, Rakouska a Pruska, které mělo dohlížet na dodržování kvietismu na základě „křesťanské solidarity“ (nehledě na to, že Romanovci byli pravoslavní, Habsburkové katolíci a Hohenzollernové luteráni). Tato aliance byla vlastně ztělesněním reakční spolupráce. Jelikož tvůrcem politiky rovnováhy byl do značné míry kníže Metternich, mluvíme někdy také o metternichovském systému. Ráz této politiky, která fungovala v Evropě od vídeňského kongresu v podstatě až do první světové války, označujeme také jako koncert velmocí. Revoluční myšlenky však nezapadly a již po několika letech se projevila touha po svobodě…

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz